Úvod

Clarková (2009) uvádí, že správná sportovní výživa má za úkol zajistit optimální množství živin a energie v podobě sacharidů, tuků, bílkovin, vitamínů, minerálních látek a vody v potřebném množství odpovídající věku, zdravotnímu stavu a životnímu stylu člověka.   Všechny tyto živiny mají svou energetickou hodnotu, což je množství energie, kterou nám daná potravina poskytuje. Uvádí se v kilokaloriích (kcal) nebo v kilojoulech (kJ) na 100g/100ml. Energetická hodnota jednotlivých potravin se liší složením (množstvím bílkovin, tuků, cukrů a vody). Energetická hodnota jednotlivých živin: (5)

• sacharidů je 4 kcal/g = 16,8 kJ/g 

• proteinů 4 kcal/g = 16,8 kJ/g  

• lipidů 9 kcal/g = 37,8 kJ/g  

Pro převed kcal na kJ lze použít faktor 4,2 (1 kcal = 4,1855 kJ). Pro opačný převod platí 1 kJ = 0,239 kcal (6). 

Z pohledu výživy je nutné rozlišovat mezi těmi, kdo sportují pro radost, aniž by trénovali několik hodin denně a mezi těmi, kdo sportují na profesionální úrovni. Rekreační sportovci nepotřebují specificky sestavený výživový jídelníček ani moderní formy podpůrných prostředků a jejich organismus je nenutí k opakovaným maximálním výkonům vyžadující delší než 24hodinovou regeneraci. Kdežto profesionální sport je činnost fyzicky i psychicky vysoce náročná, a tudíž energetický výdej je 5 - 10krát vyšší v porovnání s rekreačním sportovcem. Profesionální sportovec ani vrcholově sportující mládež nemůže vystačit s běžnou stravou. Jiné stravování bude mít vytrvalostní sportovec a jiné zase silový sportovec. Také se bude lišit strava v mimosoutěžním, soutěžním, a regeneračním období.  

Každý sportující jedinec by si měl na základě svých zkušeností a znalostí z výživy, poskládat vlastní pyramidu, která by naplňovala jeho nutriční individuální požadavky. Strava by měla být založena na pečivu, cereáliích, rýži a těstovinách, následovaných zeleninou a ovocem. Hlavním cílem je zaměřit se na potravu s minimem tuku, který je problém u většiny obyvatelstva.

Základní složky potravy

Mezi základní složky naší potravy patří sacharidy (cukry), tuky (lipidy) a bílkoviny (proteiny). Dodávají tělu potřebnou energii a jsou nezbytné pro růst kostí a svalů. Dalšími složkami naší potravy jsou vitamíny a minerální látky. Sice nám nedávají žádnou energii, ale jsou důležité při mnoho tělesných procesech. Následnou podstatnou složkou výživy je voda a pitný režim. Dokáže vytvářet prostředí, ve kterém jsou určité látky rozpouštěny. (1)

Doplňky stravy

I když se snažíme, naše strava nebývá často komplexní. Buď nám v ní něco chybí nebo vznikne naopak zvýšená potřeba některé složky. Oba tyto problémy mohou vzniknout v souvislosti s nemocí, fyzickou zátěží nebo s věkem. Můžeme je ovšem eliminovat stravovacími doplňky.

Mají vyšší obsah vitamínů, minerálních látek nebo látek s doplněním běžné stravy. Jsou definovány dle Vyhlášky č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin.

K tomu, aby doplněk dosáhl takového výsledku, jakého chceme, musí být jeho dávka podřízena každé osobě individuálně. Záleží na pohlaví, věku, ale i fyzické aktivitě (2) 

Zdraví každého člověka závisí na prevenci. Můžeme ji definovat jako prevenci chorob a správnou výživu. Bohužel v dnešní době strava neodpovídá stanoveným měřítkům, proto je nutné ji doplňovat o ochranné látky, kterými jsou doplňky stravy. Z toho vyplývá, že jsou doplňky součástí prevence. (3)

Přehled některých doplňků

Vitamíny a minerální látky – naše tělo je většinou přijímá v potravě. Mnoho z nich je ale v jídle ztraceno. K tomu dochází většinou v důsledku tepla, světla a vzduchu. Pokud je nemůžeme z nějakého důvodu v potravě přijímat, pomoci nám mohou v tabletách nebo šumivých tabletách. (2)

Proteinové doplňky – nejčastěji užívanou formou proteinů jsou proteinové koktejly. Jsou k dostání ve velkém množství příchutí. Pro zlepšení a zjemnění chuti se doporučuje smíchat proteinový prášek s nízkotučným mlékem. Nejčistší proteinové přípravky mají okolo 92% bílkoviny. Většina proteinových přípravků obsahuje sacharidovou složku, s jejímž rostoucím podílem klesá cena přípravku. 

Na trhu tak můžeme nejčastěji zakoupit protein: 

•  90% 

• 80% 

• 70%  (7)

Syrovátkový protein – syrovátka jsou mléčné sérum, které se získává tak, že odstraníme kasein z mléka. Syrovátka obsahuje řadu prospěšných látek, jako jsou vitamíny, minerály, bílkoviny a tělu prospěšné kyseliny. Syrovátka se používá nejen k vnitřnímu, ale i k vnějšímu užití. 

Při vnitřním užití napomáhá: 

• odvádět toxické látky z organismu 

• podporuje činnost ledvin 

• upravuje metabolizmus 

• zlepšuje látkovou výměnu 

• účinně napomáhá snižování cholesterolu.  

Syrovátka jsou nízkokalorickým nápojem i potravinou, vhodnou při snižování nadváhy. Syrovátkové proteiny jsou nejčastější formou suplementace bílkovin ve formě koktejlů. (2).

Kaseinový protein – bílkovina je získávána z kravského mléka srážením. Jedná se tedy o složku mléčné bílkoviny, kde se nachází jak syrovátková bílkovina (20 %), tak bílkovina kaseinová (80 %). Využívá se pro výrobu proteinových přípravků, jejímž charakteristickým znakem je dlouhá doba vstřebávání. Délka vstřebávání je až 7 hodin (8).

Sójový protein – je plnohodnotnou bílkovinou, která obsahuje kompletní zastoupení esenciálních aminokyselin. Sójový protein je získáván ze sójových bobů. Odtučněné sójové boby jsou zpracovány do tří produktů (sójová mouka, koncentrát a izolát). (2).

Aminokyselinové suplementy – musíme dbát na neustálý přísun aminokyselin, což je základní předpoklad pro výstavbu svalové hmoty, ale i pro její udržení.

Aminokyseliny s rozvětveným řetězcem – BCAA jedná se o aminokyselinový přípravek, který v sobě kombinuje účinky tří základních aminokyselin: (7)

 • valin 

• leucin 

• izoleucin

Kreatin – aminokyselina vytvářející se přirozeně v lidském těle z glycinu, argininu a methioninu. Samotná syntéza kreatinu probíhá z výše uvedených tří látek v ledvinách, slinivce břišní a játrech. Poté je využíván jako zdroj energie ve svalech, mozku a srdci (8). Kreatin patří mezi nejvíce zkoumané suplementy vůbec. Lidský organismus si kreatin vytváří sám, ale ne v takovém množství, aby umožnil nárůst svalové hmoty. Je určen především pro sportovce silových disciplín, kde je zapotřebí využít vyšších silových schopností (10).

Sacharidové přípravky – Gainery – jedná se o přípravky schopné doplnit kombinaci nezbytných látek pro rychlé zvýšení objemu svalové hmoty, současně se zvýšením síly a objemu. Chrání svalovou hmotu před devastací a urychlují regeneraci organismu, která zvyšuje hladinu anabolických hormonů a tvorbu testosteronu. Jsou nejdůležitějším a nejlepším zdrojem energie. Tyto přípravky jsou navrženy tak, aby co nejméně zatěžovaly trávicí systém, a přitom tělu dodaly velké množství energie (10).

Kloubní výživa – chrupavka umožňuje bezbolestné ohýbání kloubu. Vlivem přibývajícího věku, genetických předpokladů, úrazů nebo nadměrné zátěže chrupavka ubývá, až se může úplně ztratit. Evropská společnost revmatologů uznala glukasamin sulfát, kyselinu hyaluronovou a chondroitin sulfát za objektivně účinné látky. Tyto látky bývají doplněny o methylsulfonylmethan (MSM) (11).

Doplňky s glukosaminsulfátem – Mají protizánětlivý účinek a pozitivní vliv na metabolismus tvorby chrupavky. Má pozitivní efekt na osoby trpící osteoporózou. Je jednou z hlavních příčin snížené pohybové schopnosti. Dochází k odbourávání chrupavčité tkáně a změně na povrchu kosti. Glukosaminsulfát stimuluje tvorbu kolagenu a tím obnovuje chrupavku. (4)

Chondroitinsulfát – důkazy naznačují, že sacharidové řetězce chondroitinsulfátu plní důležité biologické funkce v průběhu zánětu, při buněčné proliferaci, diferenciaci a migraci, při tkáňové morfogenezi, organogenezi, při hojení ran nebo infekci. doporučuje i u chondroitinsulfátu dlouhodobé užívání, minimálně po dobu dvou měsíců. Tyto skutečnosti potvrzují i studie, které byly provedeny za účelem sledování účinku na strukturu kloubu poškozeného OA. Zjistily, že pozitivní účinky se dostavují až po dlouhodobějším podávání CS, a to v řádu několika let. (2)

Zdroje

1. KLIMEŠOVÁ, Iva. Základy sportovní výživy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. ISBN 978-80-244-4833-6
2. 21. MACH, Ivan. Doplňky stravy: jaké si vybrat při sportu i v každodenním životě. Praha: Grada, 2012. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-247-4353-0. 
3. 22. FOŘT, Petr. Zdraví a potravní doplňky: encyklopedie potravních doplňků pro racionální výživu a péči o zdraví: podrobný popis, při jakých potížích je používat, hodnocení účinnosti, doporučené denní dávky: vitaminy, minerální látky, beta-glukany, aminokyseliny, mozkové nutrienty, byliny, speciality jako řasy, chrupavky, propolis, ovosan. V Praze: Ikar, 2005. ISBN 80-249-0612-0.
4. 13. Nutrend. Nutrend [online]. 2016 [cit. 2017-03-16]. Dostupné z: http://www.nutrend.cz/#
5. Clarková, N. (2009). Sportovní výživa. Praha: Grada publishing, a.s.
6. Welburnová, H. M. (2004). Výživa a tělesná zátěž. Brno: Drobek publishing.
7. Embleton, P. & Thorne, G. (1999). Suplementy ve výživě.  Pardubice: Svět kulturistiky
8. Mach, I. (2004). Doplňky stravy. Praha: Svoboda Servis
9. Grasgruber, P. & Cacek J. (2008). Sportovní geny. Brno: Computer Press
10. Maughan, J. R. & Burke, M. L. (2006) Výživa ve sportu (Příručka pro sportovnímedicínu). Praha: Galén
11. Thorne, G., Embleton, P. Suplementy ve výživě, 1. vyd. Pardubice: Svět kulturistiky, 1999, 576 s. ISBN 80-902589-7-2